POZNAVEJ.BESKYDY.COM

  • CZE
  • PL
atraktivity první kolo
03July Lysá hora

V okolí je několik přírodních rezervací: Mazák a Mazácký grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Zimný potok a Ondrášovy díry, ve kterých se nachází pseudokrasové jeskyně. Necelé 3 km od vrcholu Lysé hory se nachází kamenná mohyla Ivančena, složená z desetitisíců kamenů s pamětními destičkami a znaky skautských oddílů z celé ČR, ale i ze zahraničí. Na Lysou horu vedou dvě větve naučné stezky Lysá hora, které jsou dlouhé 16,5 km a mají celkem 15 zastavení.

Z Lysé hory jsou neopakovatelné výhledy na hřebeny a údolí Beskyd, Jeseníky, Malou a Velkou Fatru, Vysoké a Nízké Tatry, Martinské hole. Na vrcholku Lysé hory je meteorologická stanice, televizní vysílač, horská služba a horské chaty.

Lysá hora je křižovatkou turistických tras. Na vrchol vede řada těžších i lehčích značených tras. Nejoblíbenějším nástupním místem je Ostravice, odkud vedou tři trasy. Dalším výchozím místem jsou Malenovice, Frýdlant nad Ostravicí, Krásná nebo Visalaje. Na Lysou horu si můžete také vyjít s výkladem průvodce, více info na www.beskydy.com.

Celý článek
 
03July Rozhledna Panorama

Oficiální název rozhledny je sice skutečně Panorama, podle širokoúhlého pohledu, který z prvního podlaží skýtá na sever a východ. V turistických kruzích i mezi místními jí však málokdo řekne jinak než Kabátice, podle názvu hory, jejíž novodobou dominantu tvoří. Panorama je 23 m vysoká železná rozhledna v nadmořské výšce 460 m n. m., vede na ni 93 schodů a má dvě vyhlídkové plošiny. Horní plošina je 17,7 m nad zemí a je obložená dřevem. Podnož věže tvoří zděná místnost obložená kamenem. Z Panoramy je překrásný výhled na okolní krajinu s vodní nádrží Olešná a za ní se rozkládající město Frýdek-Místek.

K rozhledně nevede značená turistická trasa, přístup k ní je po lesních cestách z obce Chlebovice. Rozhledna je vzdálená 8 km od Frýdku-Místku. Dojít sem můžete pěšky nebo dojet na kole až pod místní sjezdovku, odkud je to do kopce jen cca 500 m. Cesta je označena dřevěnými směrovníky.

Celý článek
 
03July hrad Hukvaldy

První zmínky o hukvaldském hradu pocházejí z roku 1285, je jednou z největších hradních zřícenin na Moravě. Hrad stojí na kopci nad stejnojmennou obcí – Hukvaldy. Nejzachovalejším objektem na hradě je kaple sv. Ondřeje, zbudovaná koncem 17. století. Kaple byla jediným objektem na hradě, který byl v 19. století obnoven a udržován. Je zasvěcena patronu zdejšího kraje sv. Ondřeji, jehož vyobrazení se také nachází uvnitř na oltáři. Kromě prohlídky hradu je možné se projít také oborou, kde byl od r. 1900 zahájen chov muflonů a dnes zde žije asi 150 daňků a 150 muflonů.

Celý hradní vrch je přírodní památkou a jeho staré bučiny poskytují útočiště vzácným druhům rostlin i živočichů. V oboře se nachází od roku 1959 socha Lišky Bystroušky se zlatým ocáskem, kterého se má člověk dotknout a přitom si něco přát. Přání by se mu mělo do roka splnit. Plastika zde stojí jako upomínka na skladatele Leoše Janáčka, který zde má svůj rodný dům. Na jeho počest se na Hukvaldech každoročně koná Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy.

Z věže hradu je krásná vyhlídka do širého okolí na hřebeny Beskyd. Do areálu hradu můžete jít také se svým pejskem. Cestu na Hukvaldy si můžete zpestřit jízdou vláčkem Podhoráčkem, který jezdí mezi Hukvaldy a Kozlovicemi.

Celý článek
 
03July Štramberská trúba

Původně Štramberský hrad z konce 13. století, stojící na skalnatém vrcholu tzv. Zámeckého kopce. Do dnešní doby se dochovaly zbytky opevnění a gotická věž hradu zvaná Trúba či „Kulatina“ – jak je věž ve zdejším kraji lidově nazývána a jež se vypíná nad městem Štramberk do výšky 40 metrů a má 159 dřevěných schodů. Při cestě schodištěm až nahoru můžete shlédnout vestavěnou expozici „Cesta do paměti Štramberské Trúby“, což je 15 osvětlených panelů s fotografiemi a příběhy, které hrad Štramberk provázely od počátku až do současnosti i s malým nahlédnutím do budoucnosti, jak by Trúba jednou mohla vypadat.

Trúba slouží jako rozhledna s krásným výhledem na Beskydy a Jeseníky. Cestou na Trúbu projdete historickým jádrem města s malebnými valašskými roubenkami z 18. a 19. st., které vynesly Štramberku přívlastek Moravský betlém. Při návštěvě Trúby nesmíte opomenout ochutnat pověstnou pochoutku „štramberské uši“.

Celý článek
 
03July Muzeum Zdeňka Buriana

Muzeum akademického malíře a světově známého ilustrátora Zdeňka Buriana ve Štramberku, je neodmyslitelně spjato s dobrodružnou literaturou. Nabízí expozici života a díla světově uznávaného malíře pravěku a dobrodružství, který část života prožil v tomto městě a jehož celoživotní inspirací se stala proslulá poblíž se nacházející jeskyně Šipka, která byla kdysi dávno obydlím neandertálského člověka a inspirovala ho k jeho budoucí tvorbě.

Burian vytvořil více než deset tisíc ilustrací knih, kdo by neznal jeho ilustrace v knihách – Lovci mamutů od Eduarda Štorcha a v knihách Julese Verna. Burian začal úzce spolupracovat s představiteli vědecké paleontologie, a proto se v jeho obrazech z pravěkého života prolíná fantazie s vědeckými poznatky. S mimořádnou věrností se věnoval rekonstrukci pravěkých ještěrů a šelem. Tyto ilustrace ho proslavily po celém světě.

Celý článek
 
03July Prašivá

Na vrcholu Malé Prašivé (706 m n. m.) stojí překrásný dřevěný kostelík sv. Antonína Paduánského z r. 1640, který je typickým příkladem stavitelství beskydského regionu. V jeho sousedství je dřevěná turistická chata z r. 1921. Na Prašivou vede šest tras Naučné stezky hvězdicovitého tvaru. Podle dostupných informací by „hvězdicovost“ měla být celonárodní originalitou. Stezka má 26 informačních tabulí a dvě vyhlídková místa. Dohromady šestice stezek představuje kolem 40 km.

Jednotlivé větve jsou dlouhé 5,5–10 km, dle zvolené trasy. Nejkratší 5,5 km dlouhá větev je z Raškovic od základní školy, která je v celé délce sjízdná také kočárkem, naopak nejdelší 10 km dlouhá vede z Horních Domaslavic od kostela sv. Jakuba staršího. Další trasy vedou z Morávky od autobusové zastávky Lipové, z Pražma od kostela sv. Jana Nepomuckého, z Nošovic od pivovaru a z Hnojníku od základní školy. Trasy jsou určeny nejen turistům, ale i cyklistům a sjízdné jsou nejlépe na horském kole, neboť některé trasy vedou horským terénem.

Celý článek
 
03July Svatojánská věž kostela sv. Jana Křtitele

Kostel sv. Jana Křtitele s gotickým jádrem, je pozoruhodnou dominantou města Frýdku-Místku. Kostel se nachází v historické části Frýdku při městské hradbě. První zmínka pochází z r. 1447. Kostel mnohokrát utrpěl škody požárem. Stavba věže započala v roce 1605 a ve složitých poměrech třicetileté války trvala až do roku 1650. Vždy sloužila jako zvonice a hodinová věž. Ve věži jsou 3 ocelové zvony, z nichž největší Maria byl původně ve věži Mariánského kostela. Do věže vede bezmála 200 schodů a odměnou za výstup bude každému překrásný výhled nejen na město samotné, ale i na přehradu Olešnou a na Beskydy v čele s nejvyšším vrcholem – Lysou horou.

Expozice v horní části svatojánské věže seznamuje s bohatými církevními dějinami dříve samostatného města Frýdku a nejbližšího okolí. Součástí expozice je několik trojrozměrných exponátů z depozitáře frýdecké farnosti (např. fragment pozdně gotického kostelního portálu, barokní pískovcová plastika sv. Jana Nepomuckého, funkční zvon sv. Barbory z roku 1850).

Celý článek
 
03July Szyndzielnia

Vypíná se ve Slezských Beskydech severně od Klimczoku v prostoru administrativních hranic města Bielsko-Biała. Masív Szyndzielnia je pokrytý bukovými lesy smíšenými s jehličnany – smrky a jedlemi. Na úbočí tzv. Małego Gronia je modřínový porost. Szyndzielnia se nachází na pomezí Parku Krajobrazowego Beskidu Śląskiego (Přírodního parku Slezské Beskydy).

Pod vrcholem ve výšce 1001 m n. m. stojí velká turistická chata zbudovaná v roce 1897 organizací Beskidenverein. Jde o jednu z největších a nejstarších chat ve Slezských Beskydech, jejíž název je totožný s názvem hory, na níž se nachází. Jedná se o první turistickou chatu ve Slezských a Polských Beskydech renovovanou v letech 1954–1957. Vedle chaty na ploše asi 400 m2 je situováno alpinárium založené Edwardem Schnackem.

Zdolání vrcholu Szyndzielnia s dětmi, staršími osobami či osobami postiženými usnadňuje moderní kabinová lanová dráha, která za necelých 10 minut překoná dvoukilometrovou trasu do horní stanice, z níž už je to do chaty jen pár minut chůze. Zde můžete obdivovat nádherné panorama města. Výlet lze korunovat skvělou zábavou na sáňkařské dráze na úpatí hory.

Celý článek
 
03July Kozia Góra

Kozia Góra (683 m n. m.) nazývaná také Stefanka podle jména dr. Karola Steffana, bílského starosty a předsedy spolku Beskidenverein, se nachází na území města Bielska-Biała. Hřeben je cílem pěších túr mnoha bílských obyvatel, a to jak v létě, tak v zimě.

Atrakcí vrchu Kozia Góra jsou již zbytky přírodní sáňkařské dráhy, která byla postavená v meziválečném období a rozšířena byla v 50. letech 20. století, stala se tak nejdelší přírodní sáňkařskou dráhou v Evropě (délka 2200 m a 30 zatáček). Tyto pozůstatky dráhy si můžete prohlédnout při výstupu z Bielske Błonia po zelené stezce. Pokračujeme-li po červené a dále modré stezce, dostaneme se k oltářnímu stolu „Jan“ postavenému v místě, kde se v dobách protireformace konaly tajné bohoslužby bílských evangelíků. Přes vrch Kozia Góra vede také žlutá stezka z Bielsko-Białej (Cygański Las) na Szyndzielnię.

Počátkem 20. století postavili němečtí obyvatelé Bielska na vrcholu Kozia Góra kruhový altán „Steffansruhe“, objekt věnovaný dr. Steffanovi. Zbytky altánu jsou patrné dodnes. Stefanka turisty přitahuje nejen pro aktivní odpočinek, ale i pro neopakovatelné dech be- roucí výhledy na Bielsko a okolí. Ochutnat zde můžete skvělá staropolská jídla, v chatě „Stefanka”. Na Stefance nechybí ani kozy a atrakce pro nejmladší turisty. Konečně – je to Kozí hora!

Celý článek
 
03July Klimczok

Dříve také Klimczak (1117 m n. m.) je horským štítem v severovýchodní části pásma Baraniej Góry ve Slezských Beskydech, právě zde probíhá administrativní hranice Bielsko-Białej a vrchol Klimczoku je zde nejvyšším bodem města. Přes vrchol vede také historická hranice mezi Slezskem a Malopolskem. Počátkem 19. st. byla hora nazývána Goryczna Skałka nebo jednoduše Skałka a to z důvodu systému hřebenových brázd a skalních rozsedlin, v nichž se nachází několik nevelkých jeskyní. Největší z nich s délkou 26 m měla údajně sloužit jako úkryt slavnému zbojníkovi žywiecko-slezského pohraničí – Klimczokovi, odtud nynější název hory.

Vrcholek Klimczoku má tvar zaobleného kopce a vybíhající hřebeny z něj jsou poměrně široké. Svahy do údolí Białka, Biła a Barbara jsou však strmé a porostlé bukovo-smrkovými lesy. Na severovýchodních svazích Klimczoku jsou prameny řeky Białej. Z vzácných rostlin v Polsku roste na Klimczoku tzv. tojad morawski (Oměj moravský).

Na vrcholu se nachází ocelový stožár s telekomunikačními anténami. Z dřevěné triangulační věže, která byla do konce 70. let 20. století na vršku Klimczoku, se nabízí výhled na jihovýchodní část, kde se nad hřebeny Žywieckých Beskyd tyčí tatranské štíty.

Celý článek
 


 

Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. (ERDF) 

publciita CZ-PL

 

 

Rychlý kontakt