POZNAVEJ.BESKYDY.COM

  • CZE
  • PL
atraktivity
Svatojánská věž kostela sv. Jana Křtitele
Written on 03.07.2012

Kostel sv. Jana Křtitele s gotickým jádrem, je pozoruhodnou dominantou města Frýdku-Místku. Kostel se nachází v historické části Frýdku při městské hradbě. První zmínka pochází z r. 1447. Kostel mnohokrát utrpěl škody požárem. Stavba věže započala v roce 1605 a ve složitých poměrech třicetileté války trvala až do roku 1650. Vždy sloužila jako zvonice a hodinová věž. Ve věži jsou 3 ocelové zvony, z nichž největší Maria byl původně ve věži Mariánského kostela. Do věže vede bezmála 200 schodů a odměnou za výstup bude každému překrásný výhled nejen na město samotné, ale i na přehradu Olešnou a na Beskydy v čele s nejvyšším vrcholem – Lysou horou.

Expozice v horní části svatojánské věže seznamuje s bohatými církevními dějinami dříve samostatného města Frýdku a nejbližšího okolí. Součástí expozice je několik trojrozměrných exponátů z depozitáře frýdecké farnosti (např. fragment pozdně gotického kostelního portálu, barokní pískovcová plastika sv. Jana Nepomuckého, funkční zvon sv. Barbory z roku 1850).

Celý článek
 
Prašivá
Written on 03.07.2012

Na vrcholu Malé Prašivé (706 m n. m.) stojí překrásný dřevěný kostelík sv. Antonína Paduánského z r. 1640, který je typickým příkladem stavitelství beskydského regionu. V jeho sousedství je dřevěná turistická chata z r. 1921. Na Prašivou vede šest tras Naučné stezky hvězdicovitého tvaru. Podle dostupných informací by „hvězdicovost“ měla být celonárodní originalitou. Stezka má 26 informačních tabulí a dvě vyhlídková místa. Dohromady šestice stezek představuje kolem 40 km.

Jednotlivé větve jsou dlouhé 5,5–10 km, dle zvolené trasy. Nejkratší 5,5 km dlouhá větev je z Raškovic od základní školy, která je v celé délce sjízdná také kočárkem, naopak nejdelší 10 km dlouhá vede z Horních Domaslavic od kostela sv. Jakuba staršího. Další trasy vedou z Morávky od autobusové zastávky Lipové, z Pražma od kostela sv. Jana Nepomuckého, z Nošovic od pivovaru a z Hnojníku od základní školy. Trasy jsou určeny nejen turistům, ale i cyklistům a sjízdné jsou nejlépe na horském kole, neboť některé trasy vedou horským terénem.

Celý článek
 
Muzeum Zdeňka Buriana
Written on 03.07.2012

Muzeum akademického malíře a světově známého ilustrátora Zdeňka Buriana ve Štramberku, je neodmyslitelně spjato s dobrodružnou literaturou. Nabízí expozici života a díla světově uznávaného malíře pravěku a dobrodružství, který část života prožil v tomto městě a jehož celoživotní inspirací se stala proslulá poblíž se nacházející jeskyně Šipka, která byla kdysi dávno obydlím neandertálského člověka a inspirovala ho k jeho budoucí tvorbě.

Burian vytvořil více než deset tisíc ilustrací knih, kdo by neznal jeho ilustrace v knihách – Lovci mamutů od Eduarda Štorcha a v knihách Julese Verna. Burian začal úzce spolupracovat s představiteli vědecké paleontologie, a proto se v jeho obrazech z pravěkého života prolíná fantazie s vědeckými poznatky. S mimořádnou věrností se věnoval rekonstrukci pravěkých ještěrů a šelem. Tyto ilustrace ho proslavily po celém světě.

Celý článek
 
Štramberská trúba
Written on 03.07.2012

Původně Štramberský hrad z konce 13. století, stojící na skalnatém vrcholu tzv. Zámeckého kopce. Do dnešní doby se dochovaly zbytky opevnění a gotická věž hradu zvaná Trúba či „Kulatina“ – jak je věž ve zdejším kraji lidově nazývána a jež se vypíná nad městem Štramberk do výšky 40 metrů a má 159 dřevěných schodů. Při cestě schodištěm až nahoru můžete shlédnout vestavěnou expozici „Cesta do paměti Štramberské Trúby“, což je 15 osvětlených panelů s fotografiemi a příběhy, které hrad Štramberk provázely od počátku až do současnosti i s malým nahlédnutím do budoucnosti, jak by Trúba jednou mohla vypadat.

Trúba slouží jako rozhledna s krásným výhledem na Beskydy a Jeseníky. Cestou na Trúbu projdete historickým jádrem města s malebnými valašskými roubenkami z 18. a 19. st., které vynesly Štramberku přívlastek Moravský betlém. Při návštěvě Trúby nesmíte opomenout ochutnat pověstnou pochoutku „štramberské uši“.

Celý článek
 
hrad Hukvaldy
Written on 03.07.2012

První zmínky o hukvaldském hradu pocházejí z roku 1285, je jednou z největších hradních zřícenin na Moravě. Hrad stojí na kopci nad stejnojmennou obcí – Hukvaldy. Nejzachovalejším objektem na hradě je kaple sv. Ondřeje, zbudovaná koncem 17. století. Kaple byla jediným objektem na hradě, který byl v 19. století obnoven a udržován. Je zasvěcena patronu zdejšího kraje sv. Ondřeji, jehož vyobrazení se také nachází uvnitř na oltáři. Kromě prohlídky hradu je možné se projít také oborou, kde byl od r. 1900 zahájen chov muflonů a dnes zde žije asi 150 daňků a 150 muflonů.

Celý hradní vrch je přírodní památkou a jeho staré bučiny poskytují útočiště vzácným druhům rostlin i živočichů. V oboře se nachází od roku 1959 socha Lišky Bystroušky se zlatým ocáskem, kterého se má člověk dotknout a přitom si něco přát. Přání by se mu mělo do roka splnit. Plastika zde stojí jako upomínka na skladatele Leoše Janáčka, který zde má svůj rodný dům. Na jeho počest se na Hukvaldech každoročně koná Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy.

Z věže hradu je krásná vyhlídka do širého okolí na hřebeny Beskyd. Do areálu hradu můžete jít také se svým pejskem. Cestu na Hukvaldy si můžete zpestřit jízdou vláčkem Podhoráčkem, který jezdí mezi Hukvaldy a Kozlovicemi.

Celý článek
 
Rozhledna Panorama
Written on 03.07.2012

Oficiální název rozhledny je sice skutečně Panorama, podle širokoúhlého pohledu, který z prvního podlaží skýtá na sever a východ. V turistických kruzích i mezi místními jí však málokdo řekne jinak než Kabátice, podle názvu hory, jejíž novodobou dominantu tvoří. Panorama je 23 m vysoká železná rozhledna v nadmořské výšce 460 m n. m., vede na ni 93 schodů a má dvě vyhlídkové plošiny. Horní plošina je 17,7 m nad zemí a je obložená dřevem. Podnož věže tvoří zděná místnost obložená kamenem. Z Panoramy je překrásný výhled na okolní krajinu s vodní nádrží Olešná a za ní se rozkládající město Frýdek-Místek.

K rozhledně nevede značená turistická trasa, přístup k ní je po lesních cestách z obce Chlebovice. Rozhledna je vzdálená 8 km od Frýdku-Místku. Dojít sem můžete pěšky nebo dojet na kole až pod místní sjezdovku, odkud je to do kopce jen cca 500 m. Cesta je označena dřevěnými směrovníky.

Celý článek
 
Lysá hora
Written on 03.07.2012

V okolí je několik přírodních rezervací: Mazák a Mazácký grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Zimný potok a Ondrášovy díry, ve kterých se nachází pseudokrasové jeskyně. Necelé 3 km od vrcholu Lysé hory se nachází kamenná mohyla Ivančena, složená z desetitisíců kamenů s pamětními destičkami a znaky skautských oddílů z celé ČR, ale i ze zahraničí. Na Lysou horu vedou dvě větve naučné stezky Lysá hora, které jsou dlouhé 16,5 km a mají celkem 15 zastavení.

Z Lysé hory jsou neopakovatelné výhledy na hřebeny a údolí Beskyd, Jeseníky, Malou a Velkou Fatru, Vysoké a Nízké Tatry, Martinské hole. Na vrcholku Lysé hory je meteorologická stanice, televizní vysílač, horská služba a horské chaty.

Lysá hora je křižovatkou turistických tras. Na vrchol vede řada těžších i lehčích značených tras. Nejoblíbenějším nástupním místem je Ostravice, odkud vedou tři trasy. Dalším výchozím místem jsou Malenovice, Frýdlant nad Ostravicí, Krásná nebo Visalaje. Na Lysou horu si můžete také vyjít s výkladem průvodce, více info na www.beskydy.com.

Celý článek
 
Rozhledna Bílá hora
(1 hlas/ů, průměr 5.00 bodů z 5)
Written on 19.03.2013

Rozhledna Bílá hora stojí na vrcholku stejnojmenného kopce Bílá hora 556 m n. m., který se zvedá mezi městy Štramberk a Kopřivnice.

V roce 1999 byla zahájena výstavba této rozhledny. Pro stavbu bylo použito 520 t betonu a 39 t ocelových konstrukcí. Samostatný železobetonový vrchol věže (nad vyhlídkovou plošinou) má váhu 11 t. Rozhledna je moderní architektonické konstrukce, jež využívá symbolu struktury DNA a vine se podél betonového dříku až k vrcholu věže. Věž je postavena na betonových základech hlubokých 1,5 m o průměru 11,5 m. Vrchol věže je tvořen kónickým dříkem o průměru 0,907 m a jsou na něm upevněna technologická patra. Výška celé věže dosahuje 43 m a vlastní vyhlídková plošina je ve výšce 26 m s nosností 500 kg/m2 a užitnou plochou 42 m2. Věž rozhledny je navržena tak, aby při rychlosti větru 176 km/h neměl vrchol odchylku od osy více než 27 cm. Schodiště je tvořeno 134 ocelovými a 27 betonovými schody a výstupem až na vyhlídku se tak dostanete do nadmořské výšky 583 m, odkud se nabízí volný rozhled téměř do všech stran, kromě směru na jihovýchod, kde mu brání kopec Červený kámen. V případě pěkného počasí je možné vidět Ostravu a nejvyšší vrcholy Beskyd a Jeseníků.

www.rozhledna-bila-hora.cz

Celý článek
 
Bazilika minor Navštívení Panny Marie
(4 bodů, průměr 3.25 bodů z 5)
Written on 19.03.2013

Základní kámen baziliky byl položen roku 1740 a stavbu vedl Bartoloměj Wittwer.

Tento chrám byl postaven na místě, kde v polovině 17. století podle pověsti dělníci nalezli při kopání hlíny kamennou sochu Panny Marie, kterou přenesli do farního kostela, ale dalšího dne ji nalezli opět na původním místě a na tomto místě byla nakonec i ponechána. Jiný pramen ale uvádí, že sochu nechal roku 1665 vytesat František Eusebius z Oppersdorfu. Jisté však je, že od poloviny 17. století přicházelo do Frýdku množství poutníků, kterých po vybudování dřevěné kaple nad sochou roku 1706 stále přibývalo. V roce 1759 byl chrám vysvěcen a až roku 1777 dokončen. Socha Panny Marie byla umístěna nad svatostánek. Frýdek tak získal dominantu, díky níž je občas nazýván „Slezské Lurdy“. Význam chrámu byl podtržen 30. srpna 1999, kdy byl kostel povýšen papežem Janem Pavlem II. na baziliku minor.

V okolním parku je umístěna novorenesanční kaple Srdce Páně, tzv. Římská, z let 1880– –1882 a čtrnáct kapliček křížové cesty z let 1876–1877. V každé kapli se nacházejí reliéfní obrazy zastavení křížové cesty z pálené hlíny, které byly zhotoveny v Mayerově umělecké dílně v Mnichově. Možnost prohlídky parku během bohoslužby. Pod Bazilikou se nachází Krypta, kde můžeme shlédnout ostatky rodiny hrabat z Pražmy, jsou zde také různé artefakty zaznamenávající.

www.basilica.cz

Celý článek
 
Památník Leoše Janáčka
(3 bodů, průměr 3.33 bodů z 5)
Written on 19.03.2013

Leoš Janáček se narodil v obci Hukvaldy a řadí se k nejvýznamnějším, českým, světově uznávaným hudebním skladatelům. Ve světě je znám především díky svým operám, orchestrální Sinfoniettě, Glagolské mši, symfonické básni Taras Bulba, smyčcovým kvartetům a mnohým dalším dílům, která jsou ceněna zpravidla pro Janáčkovo neobvyklé melodické a rytmické cítění, a silné expresivní hudební vyjádření.

Památník s naučnou expozicí je jedinečným dokladem Janáčkova vztahu k rodným Hukvaldům a dokumentuje sepětí genia loci se skladatelovým dílem. Historická část Památníku se skládá ze tří místností, salonu, ložnice a kuchyně, s dochovaným původním interiérem, včetně vybavení z dob Janáčkova užívání.

Naučná expozice pak odkazuje ke skladatelovým pobytům na Hukvaldech. Veřejnosti slouží také audiovizuální místnost v 1. poschodí, kde si mohou poslechnout špičkové nahrávky Janáčkových skladeb či zhlédnout hudební filmy o skladatelově životě a díle. Expozice předkládá věci viditelné, jako jsou fotografie z Janáčkova života, dopisy, poznámky, notové zápisy a kostýmní návrhy k opeře Příhody Lišky Bystroušky. Všechny tyto artefakty mohou být chápány také jako obrazy Janáčkovy doby.

www.janacek-nadace.cz

Celý článek
 
Pustevny
(3 bodů, průměr 3.67 bodů z 5)
Written on 19.03.2013

Významné turistické horské sídlo Pustevny v nadmořské výšce 1018 m n. m. je pojmenované po poustevnících, kteří zde žili. Tomuto místu dominují dřevěné stavby významného slovenského architekta Dušana Jurkoviče, postavené v secesním slohu s bohatým stylizovaným dekorem, Maměnka a Libušín. Přičemž dbal na to, aby stavby budily dojem slovanské lidové architektury. U Libušína uplatnil čičmanskou a u Maměnky valašskou formu dřevěných venkovských staveb. K dřevěným stavbám, jež Dušan Jurkovič projektoval, patří i sto let stará dřevěná zvonička. Zdobí ji barevné ornamenty, které vyhotovili brněnští restaurátoři, neboť výzdoba navržená Jurkovičem se nedochovala.

Pustevny jsou dosažitelné pěšky, sedačkovou lanovkou i autem. Turisté zde mohou zakoupit tradiční suvenýry a ochutnat typické krajové speciality.

Hřebenovkou směrem k západu, kolem sochy pohanského boha Radegasta z roku 1931, lze pohodlně dosáhnout vrcholu Radhoště 1129 m n. m., odkud jsou neopakovatelné výhledy do dalekého okolí. Na tomto vrcholu stojí sousoší Cyrila a Metoděje z roku 1905 a kaple z roku 1898.

V zimě se Pustevny stávají vyhledávaným lyžařským střediskem s 9 sjezdovkami a 11 lyžařskými vleky.

www.skialpin.cz

Celý článek
 
Technické muzeum Tatra
(1 hlas/ů, průměr 5.00 bodů z 5)
Written on 19.03.2013

Nejucelenější a zcela unikátní sbírka technického muzea je věnovaná kopřivnické automobilce Tatra, která zachycuje téměř stopadesátiletou historii automobilky, v minulosti známou jako Kopřivnická vozovka.

Sbírka zahrnuje jak první automobil v Rakousko-Uhersku nazvaný President, vyrobený roku 1897, tak reprezentativní limuzíny z konce 90. let. Mezi nimi je také legendární tatraplán a závodní automobil Karla Lopraise z rallye Paříž–Dakar. Celkově je k vidění na šedesát osobních a nákladních automobilů ze všech etap výroby, kterou doplňují také podvozky, motory, modely, designérské návrhy, trofeje ze sportovních klání, dobové fotografie a různé rarity.

Část expozice je také věnována milovníkům letectví. Pro ty je zde zavěšen akrobatický dvouplošník TATRA131 a kolekce leteckých motorů. Pro návštěvníky jsou zde také připraveny vícejazyčné AV boxy s filmovými sekvencemi automobilových.

www.tatramuseum.cz

Celý článek
 
Slavíč
Written on 19.03.2013

Vrchol Slavíč 1054 m n. m. se zvedá asi 3 kilometry východním směrem od vodní nádrže Morávka.

Jedná se o přibližně 5 km dlouhý hřbet Beskyd. Vrchol je porostlý smrčinou a pasekami na jižních svazích. Je výraznou dominantou krajiny a snadno rozeznatelný mezi okolními kopci. Okolo a přes Slavíč vede několik lesních neznačených cest. Na vrchol Slavíč se můžeme vydat po žluté a následně po červené turistické značce z Horní Lomné, po zelené TZ z Hrachového, nebo po modré TZ z Morávky až k turistické Kolářově chatě Slavíč a odtud dále pokračovat severozápadním směrem lesní cestou po hřebeni přes Mizerov. Samotný vrchol nabízí výhled na východ, údolí Lomné a na Mionší. U severního úpatí vrcholku se pak rozkládá i chatová osada Slavíč a protéká tudy stejnojmenná říčka Slavíč.

www.kolarovachata.cz

Celý článek
 
Skokanský areál Jiřího Rašky
(1 hlas/ů, průměr 5.00 bodů z 5)
Written on 19.03.2013

Skokanský areál Jiřího Rašky na Horečkách – jedno z nejvýznamnějších středisek skoku na lyžích nejen na Moravě, ale i v celé České republice.

Impulsem k projektu lyžařského střediska s můstky s umělou hmotou byly skokanské úspěchy mistra světa a olympijského vítěze z Grenoble z roku 1968 Jiřího Rašky.

Během celého roku se v areálu pravidelně konají závody ve skoku na lyžích. Pro děti je zde v zimních měsících vytvořena sjezdovka, na které se mohou učit lyžovat.

V době konání závodů ve skocích na lyžích nebo společenských akcí v amfiteátru na Horečkách (festival Horečky Fest, Svátek dřeva, Frenštátské slavnosti, koncerty atd.) je v provozu dvousedačková lanová dráha.

Z dolní části areálu skokanských můstků se k amfiteátru můžete vydat lesními cestami nebo po schodech. Podél schodů je nainstalován Lvíčkův výškový kviz. Nejen fyzickou kondici, ale také znalosti z oblasti beskydské přírody a sportu prověří výstup po 428 schodech s Lvíčkovými otázkami pro děti i dospělé. Odměnou po tomto výstupu je kromě stupňů vítězů také nádherný výhled na město a okolní panorama hor.

www.skokyfren.cz

Celý článek
 
Debowiec
(2 bodů, průměr 4.00 bodů z 5)
Written on 19.03.2013

Dębowiec - vrchol ve Slezských Beskydech o výšce 686 m n. m.

Z paseky pod Dębowcem (536 m n. m.) se naskýtá panorama na Bielsko-Białou a Magurku Wilkowickou. Na horním okraji paseky se nachází horská chata, jedna z nejstarších v polských Beskydech. Pod chatou uprostřed paseky stojí kaple, ve které se od května do září každou neděli od 16:00 hod. konají bohoslužby. U chaty se nachází uzel turistických tras na Szyndzielnu, Klimczok, Błatnou a do Bielsko-Białé. K chatě vede pohodlná cesta, proto paseka pod Dębowcem je místem nedělních procházek bielszczanů. Od roku 2001 je zde v provozu rekreační sáňková dráha „Słoneczna polana pod Dębowcem“ (Sluneční paseka pod Dębowcem) – jedná se celoroční sáňkařskou dráhu o délce 410 metrů (3 tunely, 3 ostré zatáčky), vlek o délce 115 m, plně osvětlená dráha, v zimě je koryto vyhřívané. V roce 2012 byla na severním svahu Dębowce ukončena výstavba lyžařského střediska se sedačkovou lanovou dráhou.

www.schronisko-debowiec.pogodzinach.net

Celý článek
 
Magurka Wilkowická
Written on 19.03.2013

MagurkaWilkowicka – o výšce 909 m n. m. – čtvrtý nejvyšší vrchol Malých Beskyd, z administrativního hlediska se nachází na pomezí Wilkowic a Międzybrodzia Bialskiého.

Na vrcholu se nachází rádiový a televizní vysílač, velká paseka s jevištěm a horská chata Polskie Towarzystwo Turystyczno-Krajoznawcze (Polské turisticko-přírodovědné sdružení), která byla postavena v roce 1903 organizací Beskidenverein. Chata dvakrát vyhořela a dvakrát byla znovu vybudována. Dnešní objekt stojí na trochu jiném místě než dříve. Velkou předností je velice hustá síť turistických tras.

Z paseky pod vrcholem se naskýtá pěkný pohled na Slezské, Malé a Žywiecké Beskydy, mj. pohled na Babí horu, Pilsko, Velkou Raču a Beraní horu, Skrzyczne a Klimczok.

www.magurka.beskidy.pl

Celý článek
 
Błatnia
Written on 19.03.2013

Błatnia (správně: Błotny, 917 m n. m.) – horský vrchol ve skupiněKlimczoka Vislanského pásma Slezských Beskyd, který se tyčí nad údolím Vápenice, necelé 4 km na západ od Klimczoka.

Na vrcholu hory se nachází chata Polského turisticko-přírodovědného sdružení, kterábyla postavena v letech 1925–1926 německým sdružením „Naturfreunde“ z Aleksandrowic u Bielska. Vletech 1965–1968 byla rozšířena a v současné době je jednímz nejpopulárnějších objektů v Beskydech.

Vedle chaty se nachází celý uzel turistických tras, kterými se lze dostat mj. na Klimczok, Šindelnu, Salmopolské sedlo, do Brenné, Jaworze, Vápenice, Skočova, Grodźce. Nedaleko chaty na Błatné, pod Velkou Cisovou, existovala také studentská chatka, která však byla zcela poškozena v důsledku požáru v 90. letech 20. století. V současné době se nedaleko tohoto místa nachází restaurace „Rancho“.

www.ranczoblatnia.pl

Celý článek
 
Kozia Góra
Written on 03.07.2012

Kozia Góra (683 m n. m.) nazývaná také Stefanka podle jména dr. Karola Steffana, bílského starosty a předsedy spolku Beskidenverein, se nachází na území města Bielska-Biała. Hřeben je cílem pěších túr mnoha bílských obyvatel, a to jak v létě, tak v zimě.

Atrakcí vrchu Kozia Góra jsou již zbytky přírodní sáňkařské dráhy, která byla postavená v meziválečném období a rozšířena byla v 50. letech 20. století, stala se tak nejdelší přírodní sáňkařskou dráhou v Evropě (délka 2200 m a 30 zatáček). Tyto pozůstatky dráhy si můžete prohlédnout při výstupu z Bielske Błonia po zelené stezce. Pokračujeme-li po červené a dále modré stezce, dostaneme se k oltářnímu stolu „Jan“ postavenému v místě, kde se v dobách protireformace konaly tajné bohoslužby bílských evangelíků. Přes vrch Kozia Góra vede také žlutá stezka z Bielsko-Białej (Cygański Las) na Szyndzielnię.

Počátkem 20. století postavili němečtí obyvatelé Bielska na vrcholu Kozia Góra kruhový altán „Steffansruhe“, objekt věnovaný dr. Steffanovi. Zbytky altánu jsou patrné dodnes. Stefanka turisty přitahuje nejen pro aktivní odpočinek, ale i pro neopakovatelné dech be- roucí výhledy na Bielsko a okolí. Ochutnat zde můžete skvělá staropolská jídla, v chatě „Stefanka”. Na Stefance nechybí ani kozy a atrakce pro nejmladší turisty. Konečně – je to Kozí hora!

Celý článek
 
Klimczok
Written on 03.07.2012

Dříve také Klimczak (1117 m n. m.) je horským štítem v severovýchodní části pásma Baraniej Góry ve Slezských Beskydech, právě zde probíhá administrativní hranice Bielsko-Białej a vrchol Klimczoku je zde nejvyšším bodem města. Přes vrchol vede také historická hranice mezi Slezskem a Malopolskem. Počátkem 19. st. byla hora nazývána Goryczna Skałka nebo jednoduše Skałka a to z důvodu systému hřebenových brázd a skalních rozsedlin, v nichž se nachází několik nevelkých jeskyní. Největší z nich s délkou 26 m měla údajně sloužit jako úkryt slavnému zbojníkovi žywiecko-slezského pohraničí – Klimczokovi, odtud nynější název hory.

Vrcholek Klimczoku má tvar zaobleného kopce a vybíhající hřebeny z něj jsou poměrně široké. Svahy do údolí Białka, Biła a Barbara jsou však strmé a porostlé bukovo-smrkovými lesy. Na severovýchodních svazích Klimczoku jsou prameny řeky Białej. Z vzácných rostlin v Polsku roste na Klimczoku tzv. tojad morawski (Oměj moravský).

Na vrcholu se nachází ocelový stožár s telekomunikačními anténami. Z dřevěné triangulační věže, která byla do konce 70. let 20. století na vršku Klimczoku, se nabízí výhled na jihovýchodní část, kde se nad hřebeny Žywieckých Beskyd tyčí tatranské štíty.

Celý článek
 
Szyndzielnia
Written on 03.07.2012

Vypíná se ve Slezských Beskydech severně od Klimczoku v prostoru administrativních hranic města Bielsko-Biała. Masív Szyndzielnia je pokrytý bukovými lesy smíšenými s jehličnany – smrky a jedlemi. Na úbočí tzv. Małego Gronia je modřínový porost. Szyndzielnia se nachází na pomezí Parku Krajobrazowego Beskidu Śląskiego (Přírodního parku Slezské Beskydy).

Pod vrcholem ve výšce 1001 m n. m. stojí velká turistická chata zbudovaná v roce 1897 organizací Beskidenverein. Jde o jednu z největších a nejstarších chat ve Slezských Beskydech, jejíž název je totožný s názvem hory, na níž se nachází. Jedná se o první turistickou chatu ve Slezských a Polských Beskydech renovovanou v letech 1954–1957. Vedle chaty na ploše asi 400 m2 je situováno alpinárium založené Edwardem Schnackem.

Zdolání vrcholu Szyndzielnia s dětmi, staršími osobami či osobami postiženými usnadňuje moderní kabinová lanová dráha, která za necelých 10 minut překoná dvoukilometrovou trasu do horní stanice, z níž už je to do chaty jen pár minut chůze. Zde můžete obdivovat nádherné panorama města. Výlet lze korunovat skvělou zábavou na sáňkařské dráze na úpatí hory.

Celý článek
 


 

Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. (ERDF) 

publciita CZ-PL

 

 

Rychlý kontakt